10 prosince 2018

Vánoce za války v roce 1944

Byly to ty poslední válečné Vánoce 1944 a mně bylo už  13 let. Navzdory tomu, že to byly opravdu bídné časy, byla u nás doma ta nejútulnější pohoda, na kterou stále rád vzpomínám. Snad ta nejistota, co nás čeká až přijde fronta do Prahy a také bombardéry nad hlavou, zavinily tu atmosféru naprosté soudržnosti rodiny. Do toho houkání sirén i německo-české  ohlašování náletu:
"Luftlage-meldung", nemohlo nikoho uklidnit...
Jako nadílku pod stromeček jsem chtěl naší mamině taky něco koupit, protože jsem věděl, že otec vždycky udělá "stojku" a všechny peníze odevzdává matce na domácnost a tudíž nikomu nikdy žádné dárky nekupuje a sestra Blanuška (6) byla ještě moc malá. A tak jsem si už od září střádal do prasátka drobné penízky, které jsem dostal za umyté nádobí, či donesený nákup, nebo točené pivo do džbánku...

Teprve 22. prosince jsem se tedy rozhodl rozbít prasátko a zjistil, že v něm mám 46,60 Korun. Došel jsem tedy do Nuslí do obchodního domu ASO, abych tam mamče vybral dárek, ale nebylo to vůbec jednoduché.
Látky byly jenom na lístky, takzvané šatenky, které jsem pochopitelně neměl a ostatní věci byly pro mne cenově nedostupné. Konečně jsem objevil krásnou kazetu na šicí potřeby a vzpomněl si, že mamina má své šití v krabici od kostkového cukru.

Jak jsem se tak zálibně díval na tu kazetu, která ovšem stála 49 K, všimla si mě jedna prodavačka a zeptala se mně: „A copak by sis chtěl asi koupit, chlapče?“
„Tohle je na nítě a na knoflíky?“, zeptal jsem se  pro jistotu.
„Ano, to je na různé šicí potřeby, jako: jehly, nůžky, nitě, štupovačky, patentky a tak dále, to je moc praktická kazeta.“
"A myslíte si, že to potřebuje každá maminka?"
"Samozřejmě, hochu, každá maminka, když si chce sama něco ušít a nedá to ke krejčímu nebo ke švadleně, protože by jí to vyšlo moc draho, musí mít takovou kazetu na šicí potřeby, jako jsou knoflíčky, nítě a mnoho dalších věcí, jak jsem ti už řekla a ušije si to radši sama."

 "Hmm, a nemáte něco levnějšího? Já to chci dát mamině jako dárek  pod stromeček od Ježíška.“
„Chlapče, to už je zlevněná cena, to je hezké, že chceš mamince udělat radost. Podívej se, ta kazeta je potažená sametem a tady nahoře na víku je polštářek na špendlíky a zde tři krabičky na drobné věci, ta opravdu není drahá a mamince by to udělalo velikou radost.“
„Jenže já mám ušetřeno jenom 46,60 a to už nestihnu si došetřit ty dvě čtyřicet do Ježíška, ten je už pozejtří...“
Ta dobrá paní se na mne mile podívala a řekla: "Já jsem měla taky takového syna, počkej...", načež někam odběhla. Když se vrátila, zdálo se mi, že má slzičky v očích: „Ukaž, hochu, dej mi ty všechny drobné a já se pokusím to nějak zaonačit.“ Pak je přepočítala, dala do jednotlivých přihrádek registrační pokladny, zatočila klikou, cinklo to a v okénku vyskočilo číslo 49,00 K. Načež mi kazetu zabalila, já jsem té paní moc poděkoval a kráčel domů šťasten, že mám takový skvělý dárek.
Doma jsem musel vyřešit další problém, aby to mamina neviděla. Dal jsem tedy balík do sklepa a zarovnal ho do naštípaného dříví. Teprve když máti odešla někam na nákup, schoval jsem rychle ten balík pod kanape do velké krabice mezi své krámy, vercajk  a knížky...

 Štědrý den probíhal přesně tak jako každý rok, tedy přes den půst, jen chleba a čaj, večer v šest hodin u prostřeného stolečku modlitba ve stoje, potom rybí polévka a kapr s bramborovým salátem. Načež jsme se odebrali z kuchyně do pokoje, kde stál náš stromeček, zazpívalo se „Narodil se Kristus Pán“ a naše krásná mamina nám přečetla něco z bible. Napjaté očekávání ve mně vzrůstalo...
Teprve pak došlo na dárky. Tenkrát jsem sám nebyl ani tak zvědavý na svůj dárek, jako na to, co řekne mamina dárku ode mne. Už tenkrát mě napadlo, že darovat je lepší pocit než dostávat. Tohle totiž překonalo všechna má očekávání. Máti, když spatřila poměrně velký balíček se svým jménem, podívala se na nás překvapeně, otec taky jen kroutil hlavou a ona nervózní rukou roztrhla obal. Lepší odměnu jsem nemohl dostat, pohlazení a maminin šťastný úsměv i slzičky...
S ohledem na 6-letou sestřičku Blanku, řekla: "Děkuju Ti Ježíšku, udělal's mi móóc velikánskou radost!" A dala nám všem třem pusu...


Žádné komentáře: